V souvislosti s Anti-Money-Laundering (AML) iniciativou Evropské unie jsme Vás na jaře 2018 informovali o opatřeních přijatých Českou republikou, především o povinnosti zapisování skutečných vlastníků entit do rejstříku skutečných majitelů na základě tzv. IV. AML Směrnice (EU) 2015/849 (dále jen IV. Směrnice).

Mezitím byla přijata V. AML Směrnice (EU) 2018/843 (dále jen Směrnice), kterou se mění IV. Směrnice, přičemž členské státy měly povinnost ji transponovat do vnitrostátních právních řádů nejpozději do 10. ledna 2020. Česká republika zamýšlí změny implementovat do samostatného zákona o evidenci skutečných majitelů (dále jen Zákon resp. také Návrh zákona), který by měl nabýt účinnosti na začátku roku 2021. Jelikož legislativní proces v České republice ještě probíhá, lze očekávat i řadu věcných úprav ve znění Zákona, které by však také měly vycházet z požadavků Směrnice.

Níže přehledně shrnujeme hlavní změny, které vyplývají ze Směrnice a z Návrhu zákona.

Hlavní změny týkající se evidence skutečných majitelů

Klíčový je článek 30 Směrnice, který stanovuje společnostem a jiným právnickým osobám „povinnost získat a mít adekvátní, přesné a aktuální informace o svém skutečném majiteli“, přičemž porušení této povinnosti bude podléhat „účinným, přiměřeným a odrazujícím opatřením nebo sankcím. Členské státy mají povinnost zajistit, aby informace byly v každém členském státě uchovávány v centrálním registru, například v obchodním rejstříku nebo jiném veřejném rejstříku. Z tohoto ustanovení pak vyplývá řada požadavků na implementaci Směrnice do Zákona.

Hlavní změny, které Směrnice přináší a které jsou tedy i předmětem nového Zákona, jsou: 

  • další vymezení pojmu skutečného majitele
  • propojení obchodního rejstříku a evidence skutečných majitelů
  • umožnění veřejného přístupu k údajům v evidenci
  • změna rozsahu evidovaných skutečnosti
  • zavedení řízení při rozporu zapsaného stavu a skutečnosti
  • sankce. 

Vymezení pojmu skutečného majitele

Skutečným majitelem podle Návrhu zákona je vždy fyzická osoba, která má z celkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby významný prospěch a tento prospěch dále nepředává (koncový příjemce prospěchu) nebo která může bez pokynů jiného na základě své vnitřní úvahy přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv v právnické osobě (osoba uplatňující koncový vliv). 

Směrnice naopak vymezuje pojem skutečného majitele jako fyzickou osobu, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu, tj. ten, kdo má odpovídající podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech nebo vykonává kontrolu nad obchodním vedením společnosti jinými prostředky. 

Návrh zákona používá pojmy „koncový vliv“ a „koncový příjemce“ jako dvě samostatné skutkové podstaty, zatímco Směrnice vlastnictví a kontrolu volně zaměňuje a vnímá oba aspekty pouze jako definiční znaky skutečného majitele. Pokud tedy český koncept (nedojde-li ještě ke změně) vede k rozštěpení skutečného majitele na osobu vykonávající kontrolu a osobu mající z toho koncový prospěch, je nutné (podle důvodové zprávy k Návrhu zákona) zapsat obě osoby jako skutečné majitele do evidence skutečných majitelů.  

Návrh zákona dále pracuje s domněnkami a indiciemi: 

  • domněnka, že koncovým příjemcem je fyzická osoba, která má právo na podíl na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích větší než 25%
  • domněnka, že osobou uplatňující koncový vliv je ovládající osoba ve smyslu §§ 74 a 75 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích); k tomu je zpravidla vyžadován minimálně 40% podíl na hlasovacích právech, pokud další společník nemá stejný nebo vyšší podíl
  • indicií osoby uplatňující koncový vliv je podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu obchodní korporace větší než 25%, zejména převyšuje-li významně podíly na vlivu ostatních osob. 

Zatímco při podílu na hlasovacích právech větším než 40% se uplatní domněnka uplatnění koncového vlivu (nebude-li prokázán opak), při podílu pod 40% bude k takovému závěru potřeba zohlednit další okolnosti/indicie, jako např. velikost podílů ostatních společníků (např. 28% podíl nezakládá skutečné vlastnictví, pokud další společník má přes 50%). V tomto ohledu předpokládáme ještě bližší objasnění ze strany zákonodárce. 

Návrh zákona stanovuje také pravidla pro určení skutečných majitelů komplexních vlastnických struktur, a to pomocí nově zavedených pojmů řetězení a větvení. Řetězením se rozumí získávání prospěchu nebo uplatňování vlivu prostřednictvím na sebe postupně navázaných osob nebo vztahů (např. fyzická osoba F ovládá společnost A, A ovládá B a B ovládá C). Větvením se naproti tomu rozumí získávání koncového prospěchu nebo uplatňování koncového vlivu prostřednictvím více jednotlivých řetězení (např. F ovládá společnosti A a B. A ovládá C a B ovládá D. C a D ovládají dohromady E). Návrh zákona stanoví parametry někdy komplikovaného výpočtu příslušných podílů.

Stejně jako za stávající úpravy platí, že v případě, že skutečného majitele nelze určit ani při vynaložení veškerého úsilí, resp. je-li koncovým příjemcem prospěchu nebo osobou uplatňující koncový vliv právnická osoba, která nemá skutečného majitele (např. stát, právnická osoba zřízená zákonem jako např. komory, společenství vlastníků jednotek atd.), zapíší se jako skuteční majitelé osoby ve vrcholném vedení (tedy zpravidla jednatelé nebo členové představenstva). I v takovém případě je však povinností evidující osoby doložit a odůvodnit kroky učiněné ke zjištění skutečného majitele. 

Propojení obchodního rejstříku a evidence skutečných majitelů

Návrh Zákona zavádí ve stanovených případech princip automatického propisování skutečného majitele z obchodního rejstříku (§ 38 návrhu Zákona). Následující fyzické osoby tedy nemusí být zapisovány do evidence skutečných majitelů: 

  • společník s právem na podíl větším než 25% ve společnosti s ručením omezeným nebo skutečný majitel právnické osoby, která je společníkem společnosti s ručením omezeným s právem na podíl větším než 25%
  • jediný akcionář akciové společnosti nebo skutečný majitel právnické osoby, která je jediným akcionářem akciové společnosti.

Dojde-li v obchodním rejstříku ke změně mající vliv na pozici skutečného majitele, projeví se změna i v evidenci skutečných majitelů. Neodpovídají-li však propisované údaje údajům o skutečném majiteli (např. je-li zde další skutečný majitel, jehož pozice není ve veřejném rejstříku zachycena), je zápis skutečného majitele do evidence povinna zajistit společnost jako evidující osoba.

Umožnění veřejného přístupu k údajům v evidenci

Podstatnou změnou je zavedení veřejného přístupu k informacím o skutečném majiteli společností. Směrnice a Návrh zákona počítají se zpřístupněním informací o skutečných majitelích, resp. vydáním potvrzení o tom, že v evidenci skutečných majitelů není (o právnické osobě nebo právním uspořádání) veden žádný údaj, včetně zveřejnění povahy a rozsahu účasti skutečného majitele. 

V důsledku toho umožnuje Návrh zákona „komukoliv“ získat částečný výpis údajů o skutečném majiteli právnické osoby a o skutečnostech zakládajících jeho postavení včetně popisu struktury vztahů. 

Změna rozsahu evidovaných skutečností

Nově se bude zapisovat povinně také struktura vztahů, kterými je uplatňován koncový vliv nebo koncový příjemce získává prospěch. Na rozdíl od dosavadní praxe, kdy k úspěšnému zápisu skutečného majitele zpravidla stačilo tvrzení o skutečnostech zakládajících postavení skutečného majitele, bude s účinností Zákona nutno prokázat skutečnosti zakládající skutečné vlastnictví, včetně popisu struktury vztahů, a to např. dohodami o výkonu hlasovacích práv, seznamem akcionářů, atd. 

S ohledem na to, že dle Směrnice a Návrhu zákona může být kontrola vykonávána i jinými prostředky, tzn. jakýmkoliv právním i faktickým jednáním, je myslitelné ovlivnění i na základě osobního, resp. dlužnického vztahu. 

Zavedení řízení při rozporu zapsaného stavu a skutečnosti

Tzv. řízení o nesrovnalosti může být zahájeno na podnět orgánu veřejné moci, povinné osoby (podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, tj. např. banky, finanční instituce, auditoři, daňoví poradci, notáři, advokáti, atd.) nebo z úřední moci soudu, je-li soudem zjištěna nesrovnalost mezi zapsaným stavem a skutečností. Soud vydá v tomto případě výzvu k odstranění nesrovnalosti nebo po marném uplynutí lhůty k nápravě zahájí řízení o nesrovnalosti. Nápravu nesrovnalosti provedením zápisu skutečného majitele do evidence lze provést kdykoliv i během běžícího řízení o nesrovnalosti. Nedojde-li k nápravě, rozhodne rejstříkový soud o nesrovnalosti. Pokutu ve správním řízení lze uložit teprve po právní moci rozhodnutí o nesrovnalosti nebo po marném uplynutí lhůty k nápravě nesrovnalosti v případě, že údaje o skutečném majiteli nebyly do evidence zapsány vůbec.

Sankce/pokuty

Současná právní úprava

Již podle současné právní úpravy lze nalézt v českém právním řádu možné sankce, které by se (teoreticky) mohly uplatnit i na neprovedení zápisu nebo nepravdivý zápis skutečného majitele: 

  • Povinnost zapsat údaje o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů vyplývá z § 118e odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, který požaduje zápis skutečného majitele bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti, ve spojení s § 9 odst. 2 písm. a) ř. 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, za což při nesplnění povinnosti může být uložena pokuta až do výše 100.000,- Kč (EUR 4.000,-). Tato povinnost není dle našich informací doposud prakticky vymáhána.
  • Podnikatelé jsou povinni dokládat osobu skutečného majitele při účasti na veřejných zakázkách, získávání licencí nebo při žádosti o dotace. Pokud například účastník výběrového řízení o veřejnou zakázku na výzvu zadavatele nedoloží tyto informace, bude z výběrového řízení vyloučen. Stejně tak je doložení skutečného majitele, popř. zápis skutečného majitele v evidenci podmínkou pro účast v celé řadě dotačních programů. 

Budoucí právní úprava

Ačkoliv se jedná pouze o návrh, lze očekávat, že neprovedení zápisu, respektive realizace nepravdivého zápisu skutečného majitele, bude v souladu s požadavky Směrnice sankcionováno. Návrh zákona upravuje následující sankce: 

  • práva a povinnosti z právního jednání (mezi skutečným a fiktivním majitelem), které zastírá osobu skutečného majitele, které vznikly v době, kdy není skutečný majitel zapsán v evidenci skutečných majitelů, nelze vymáhat (pod tento případ spadají jednání, kterými nezapsaný skutečný majitel uplatňuje koncový vliv nebo získává prospěch prostřednictvím jiné osoby, např. pokud zisk bude vyplacen společníkovi jako fiktivnímu skutečnému majiteli a ten předá zisk nezapsanému skutečnému majiteli)
  • vyloučení hlasovacího práva skutečného majitele nebo osob, za kterými stojí stejný skutečný majitel, na valné hromadě obchodní korporace, pokud skutečný majitel korporace není zapsán v evidenci nebo pokud společník příslušné korporace nemá zapsaného žádného skutečného majitele
  • zákaz výplaty podílu na zisku u společnosti, která nemá zapsaného skutečného majitele, a to skutečnému majiteli nebo jiným osobám, jejichž je tento skutečný majitel rovněž skutečným majitelem, nebo osobám, které nemají v evidenci zapsaného žádného skutečného majitele
  • současně je podle Návrhu zákona nezapsání skutečného majitele nebo zapsání nesprávných údajů přestupkem, za který hrozí evidující společnosti (nebo skutečnému majiteli, pokud neposkytne součinnost při zjišťování skutečného majitele) pokuta až 500.000,- Kč  (EUR 20.000,-); to však až na základě soudem zjištěné nesrovnalosti nebo po marném uplynutí soudem stanovené lhůty k odstranění nesrovnalosti (před zahájením řízení).

Také v tomto případě ještě očekáváme objasnění ze strany zákonodárce, protože stávající sankční mechanismy v Návrhu zákona nemohou zabránit výplatě zisku společníkovi, který funguje pouze jako prostředník skutečného majitele a zisk následně předává tomuto skutečnému majiteli. 

Doporučení

Již nyní existující povinnost zapsat skutečného majitele bude s účinností Zákona ještě urgentnější, protože při nedodržení Zákona budou ukládány odrazující sankce. 

Společnosti, které splnily povinnost zapsat skutečného majitele již před účinností Zákona, budou povinny uvést zapsané údaje do souladu s požadavky Zákona do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti Zákona. 

Na společnosti, které k datu účinnosti Zákona zatím neprovedly zápis skutečného majitele, se Zákon aplikuje bez přechodného období ihned od data účinnosti. 

Ostatní právnické osoby jsou povinny provést zápis ve lhůtách 6 až 12 měsíců.