Dne 1. 2. 2017 uplynou 4 měsíce od nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Mnoho zadavatelů již mělo možnost poprvé projít celým procesem zadávacího řízení, v jehož rámci mohli využít nových institutů, ale i narazit na některé překážky a nejasnosti, které ZZVZ skrývá. Jednou z takových je dle našeho názoru a prvních zkušeností právě i proces vydání rozhodnutí o výběru dodavatele.

Ustanovení § 122 ZZVZ ukládá zadavateli povinnost vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější dle výsledku hodnocení nabídek nebo dle výsledku elektronické aukce, byla–li použita. Stejně jako za účinnosti původního zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném ke dni jeho zrušení (dále jen „ZVZ“), platí, že pokud je v zadávacím řízení jediný účastník, může být zadavatelem vybrán bez provedení hodnocení.

Po provedení výběru dle ustanovení § 122 odst. 1 ZZVZ je zadavatel povinen vybraného uchazeče vyzvat k předložení:

a) originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici;

b) dokladů nebo vzorků[1], jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil;

c) informací a dokladů dle § 104 odst. 2 písm. a) a b)[2], je-li vybraný dodavatel právnickou osobou.

Jak vyplývá i z komentáře[3] k ZZVZ, zaslání této výzvy k předložení dokladů je obligatorní součástí zadávacího řízení. Zadavatel je tak povinen tuto výzvu vybranému dodavateli odeslat s tím, že minimální výčet požadavků na předložení dokumentů je daný ZZVZ a nezávisí na vůli zadavatele. Zadavatel tak nemá možnost tyto doklady po vybraném dodavateli nepožadovat, resp. jejich předložení odpustit.

Ačkoliv se kloníme k názoru, že s přihlédnutím k jazykovému výkladu ustanovení § 122 odst. 3 ZZVZ zadavatel výzvu k předložení dokladů odesílá dodavateli až po jeho výběru, tj. po faktickém vydání rozhodnutí o výběru dodavatele, objevují se v praxi i odlišné názory. Někteří uvažují i o variantě, kdy rozhodnutí o výběru dodavatele by bylo vydáno až na základě posouzení dodavatelem předložených dokumentů. Tento postoj zaujímají pravděpodobně i autoři výše zmíněného komentáře, když uvádějí: “Poté, co zadavatel vyhodnotí předložené nabídky, a tedy de facto zjistí, kdo se má stát vybraným dodavatelem, s nímž má být uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky, má zadavatel povinnost odeslat tomuto vybranému dodavateli výzvu, jejímž obsahem musí být žádost o předložení následujících dokumentů“. Ze spojení „de facto zjistí, kdo se má stát vybraným dodavatelem“ totiž nevyplývá, že by rozhodnutí o výběru bylo zadavatelem již vydáno.

Doložení všech uvedených dokladů a dokumentů samozřejmě vyžaduje vynaložení určitého úsilí. Je proto zapotřebí, aby zadavatel postupoval v souladu se zásadou přiměřenosti a vybranému dodavateli stanovil pro jejich předložení přiměřenou lhůtu. Ustanovení § 122 odst. 4 ZZVZ výslovně uvádí, že v rámci výzvy k předložení těchto dokumentů zadavatel postupuje obdobně dle ustanovení § 46 odst. 1. Z tohoto důvodu si lze snadno představit situaci, kdy zadavatel pro předložení výše uvedených dokumentů stanoví lhůtu v délce 14 dnů, nicméně jelikož vybraný dodavatel není schopen požadované dokumenty předložit, požádá zadavatele o její prodloužení a zadavatel jeho výzvě vyhoví. Takový krok ze strany zadavatele je zcela logický, neboť by bylo těžko obhajitelné, že zadavatel bezdůvodně[4] postupem dle §122 odst. 5 ZZVZ vyloučí vybraného dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.

Myšlenkou ZZVZ je nově, že dodavatelé mohou v rámci nabídek prokázat splnění kvalifikace pouze předložením čestného prohlášení, samozřejmě nevyloučí-li zadavatel tuto možnost v zadávací dokumentaci. Doklady k prokázání kvalifikace je dodavatel povinen předložit právě až na základě výzvy zadavatele po jeho výběru. S jejich opatřováním tedy pravděpodobně začne až v případě, kdy zjistí, že má alespoň potenciální šanci na úspěch[5]. Na druhou stranu, má-li být tato myšlenka ZZVZ v praxi realizována, je pravděpodobné, že vybraný dodavatel nebude mít ještě všechny dokumenty, které má na základě výzvy zadavatele předložit k dispozici.

V této souvislosti považujeme za vhodné poukázat na skutečnost, že ZZVZ sice nepochybně dodavatelům zjednodušil přípravu nabídek a usnadnil účast v zadávacím řízení, nicméně samotný proces prokazování kvalifikace nedoznal příliš mnoha změn k lepšímu, zejména v části základní profesní způsobilosti. Hodlá-li totiž dodavatel prokazovat kvalifikaci prostřednictvím jiných osob (tzv. poddodavatelů), je povinen oproti pravidlům stanoveným ZVZ doložit nejen doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace a písemný závazek této osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí a práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, ale i doklady prokazující splnění základní kvalifikace a část kvalifikace profesní[6].

Jak lze dovodit z výše uvedeného, mnohdy bude výzva zasílaná zadavatelem dle ustanovení § 122 odst. 3 ZZVZ vybranému dodavateli představovat seznam čítající nemálo položek[7]. S ohledem na tuto skutečnost pravděpodobně nebude možné, aby zadavatel po vybraném dodavateli požadoval zkompletování a zaslání všech dokumentů téměř obratem a stanovil mu na jejich předložení lhůtu v řádu jen několika málo dnů, když reálně dodavatel nemá šanci doklady v tak krátké době opatřit. Lhůty pro jejich předložení by měly bezpochyby všechny výše uvedené skutečnosti zohledňovat.

Takový postup však naráží na ustanovení § 123 odst. 1 ZZVZ, které říká, že zadavatel odešle oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele. Zadavatel však musí po provedení výběru dodavatele vyžádat předložení dokladů dle ustanovení § 122 odst. 3 ZZVZ, vybraný dodavatel musí všechny požadované doklady (a to často i za své poddodavatele) seskupit a předložit zadavateli. Následně je provedeno posouzení a vyhodnocení předložených dokladů a zadavatel učiní závěr, zda vybraný dodavatel vyhověl jeho požadavkům, nebo zda bude zapotřebí ho ještě vyzvat k objasnění či doplnění předložených údajů a dokladů. Zadavatel může v tento moment přistoupit i k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení dle ustanovení § 122 odst. 5 ZZVZ. Z výčtu kroků zadavatele i vybraného dodavatele, které budou po vydání rozhodnutí o výběru dodavatele následovat, tudíž vyplývá, že spojení „bez zbytečného odkladu“ musí být v tomto kontextu vykládáno.

Nutno tedy konstatovat, že za spojením „bez zbytečného odkladu“ uvedeným v ustanovení § 123 odst. 1 ZZVZ se skrývá celá řada kroků, které musí proběhnout, než bude zadavatel schopen odeslat všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele. Lze očekávat, že tento proces může trvat i celé týdny. Proto s ohledem na povinnost zadavatele vymezenou v ustanovení § 122 ZZVZ bude zapotřebí toto časové určení interpretovat tak, že k odeslání oznámení o výběru dodavatele by měl zadavatel přistoupit co nejdříve po vydání rozhodnutí o výběru (resp. po posouzení dokumentů předložených na základě ustanovení § 122 odst. 3 ZZVZ).

Přistoupíme-li k porovnání náležitostí oznámení o výběru, dospějeme k závěru, že zatímco ZVZ stanovoval spíše obsahové požadavky na samotné oznámení o výběru dodavatele[8], nový ZZVZ stanovuje výčet dokumentů, které musí být součástí oznámení o výběru dodavatele. Těmi jsou zejména zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo, a dále výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat:

a) seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci;

b) u požadované profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace;

c) seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil dle § 104 odst. 1 písm. a) ZZVZ; a

d) výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 odst. 1 písm. b) ZZVZ.

Zadavatel je tak dle nového ZZVZ povinen aktivně poskytovat účastníkům zadávacího řízení více informací, než tomu bylo za účinnosti ZVZ. Dle ZVZ totiž účastníci zadávacího řízení měli možnost získat informace ve srovnatelném rozsahu, nicméně o jejich obsah se museli sami aktivně zajímat a tyto informace si přímo u zadavatele vyžádat, přičemž záviselo zejména na vůli zadavatele, zda jim požadované informace zašle kupříkladu mailem, či zda se budou muset dostavit k zadavateli, aby jim umožnil nahlédnout do příslušných dokumentů[9]. ZVZ totiž ukládal zadavateli pouze povinnost umožnit všem uchazečům, jejichž kvalifikace byla posuzována, nahlédnout do protokolu o posouzení kvalifikace[10] , a všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem posouzení, nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení a pořídit si z těchto dokumentů výpisy nebo opisy.

Závěr

Závěrem nutno konstatovat, že ačkoliv je proces vydání rozhodnutí v novém ZZVZ mírně pozměněn, neboť je do něj včleněn krok zadavatele, kterým vyzývá vybraného dodavatele k předložení dokumentů uvedených v ustanovení § 122 odst. 3 ZZVZ, dává tato posloupnost jednotlivých kroků smysl. Mírně matoucí je zde pouze navazující ustanovení § 123, které zadavateli ukládá, aby odeslal oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru. Jak však bylo výše uvedeno, toto časové určení bude zapotřebí vykládat právě v návaznosti na všechny kroky, které musí zadavatel po vydání rozhodnutí o výběru dle ZZVZ učinit.

Dle našeho názoru zadavatel nepochybí, vydá-li rozhodnutí o výběru dodavatele, kterého na základě tohoto rozhodnutí vyzve k předložení dokladů postupem stanoveným v § 122 odst. 3 ZZVZ. Předložené doklady následně posoudí a vyhoví-li jeho požadavkům i požadavkům ZZVZ, odešle bez zbytečného odkladu oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení.

Mgr. Renata Brychtová

Mgr. Karel Masopust

HOLEC, ZUSKA a Partneři

[2] prokázání skutečných majitelů dodavatele a předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah těchto osob k dodavateli (zejména výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku či společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy).

[3] PODEŠVA, V., SOMMER, L., VOTRUBEC, J., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. (2016). Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. Praha: Wolters Kluwer.

[4] Slovo „bezdůvodně“ zde uvádíme zcela záměrně, neboť si lze představit i situace, kdy zadavatele k tomuto postupu donutí vnější okolnosti, například striktní termíny projektu či jednání vybraného dodavatele, který termín pro předložení dokumentů opakovaně prodlužuje.

[5] Pravděpodobně na základě údajů sdělených v rámci otevírání obálek.

[6] výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, vyžaduje-li zápis do takové evidence jiný právní předpis

[7] zejména v případě, kdy dodavatel hodlá část kvalifikace prokazovat prostřednictvím jiných osob.

[9] Srov. ust. § 59 a § 80 odst. 3 ZVZ.

Tento článek byl také zveřejněn na portálu Vědavýzkum.cz - http://vedavyzkum.cz/legislativa-a-pravo/legislativa-a-pravo/proces-vydani-rozhodnuti-o-vyberu-dodavatele, který zájemcům poskytuje nezávislé a přehledné informace o problematice vědní politiky a výzkumu, vývoje a inovací.