V dubnu 2018 Evropská komise uložila pokutu 124,5 milionů euro mezinárodní telekomunikační společnosti Altice za to, že akvizici společnosti PT Portugal realizovala dříve, než byla transakce Komisí povolena, resp. v některých ohledech ještě dříve, než byla Komisi oznámena. Tribunál (prvoinstanční unijní soud) nyní odvolání spol. Altice proti tomuto rozhodnutí Komise v plném rozsahu zamítl, ačkoliv původní pokutu ponížil o 6,2 milionu euro vzhledem k tomu, že Altice nakonec transakci notifikovala (rozsudek ze dne 22. září 2021 ve věci T-425/18 Altice Europe proti Komisi).

Poslední dobou případů pokutování této praktiky, tzv. gun-jumpingu, přibývá. Nejen Komise, ale i národní soutěžní úřady jsou v prověřování transakcí aktivní. ÚOHS v nedávných případech uložil pokuty v řádech milionů korun. Úřady v různých jurisdikcích se navíc mohou navzájem informovat o podezřeních, že pravidla kontroly spojování podniků mohla být v některé zemi porušena.

Níže pro vás shrnujeme základní informace z kauzy Altice společně s několika tipy, jak se rizikům gun-jumpingu vyhnout.

Poučení z kauzy Altice

Komise zjistila, že společnost Altice začala vykonávat na základě smlouvy o převodu akcií v PT Portugal rozhodující vliv ještě před tím, než byla transakce oznámena, resp. schválena Komisí. V posouzení porušení pravidel nehrál žádnou roli fakt, že formální closing transakce proběhl až po schválení spojení soutěžitelů ze strany Komise. Podle evropských soutěžních pravidel totiž zásadně platí, že spojení soutěžitelů (tj. nabytí výlučné či společné kontroly nad jiným podnikem) s evropskou dimenzí musí být předem oznámeno a schváleno ze strany Komise a jednotlivé dílčí kroky nabytí kontroly nesmí být realizovány do doby, než je spojení Komisí prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem EU (tzv. standstill pravidlo).

V daném případě spolu Altice a PT Portugal uzavřely tzv. „přípravná ujednání“, která nabyla účinnost ještě před samotným closingem transakce, podle kterých změny významných smluv a změny v seniorním managementu PT Portugal měly podléhat písemnému souhlasu ze strany Altice. Kromě toho mezi oběma stranami probíhala výměna citlivých soutěžních informací. Podobná smluvní omezení, resp. výměna soutěžních informací je podle evropské rozhodovací praxe v oblasti kontroly spojování podniků přípustná i před schválením transakce Komisí, ale pouze do té míry, do jaké je jejich účelem zachování hodnoty nabývaného podniku v rámci transakce. Tribunál nyní potvrdil dřívější názor Komise, že v případě Altice byla tato přípustná hranice překročena.

Nehrozí jen pokuty

Případ Altice je důkazem, že za porušení pravidel hospodářské soutěže mohou být uloženy skutečně velmi vysoké pokuty (až do 10 % ročního obratu skupiny, do které dotčené podniky náleží). To ale není všechno. Porušení standstill povinnosti může mít taktéž důsledky v soukromoprávní rovině. Konkrétně může dojít ke zpochybnění platnosti právních jednání nově navoleného managementu realizovaných v době mezi skutečným nabytím kontroly a schválením ze strany Komise, resp. národního soutěžního úřadu. Současně se management společnosti nabývající kontrolu vystavuje riziku osobní odpovědnosti za újmu způsobenou opomenutím povinnosti včasného oznámení realizaci transakce příslušné autoritě (např. v podobě uložené pokuty). Pokud navíc poté Komise rozhodne o neslučitelnosti transakce s vnitřním trhem EU, může to mít, v určitých ohledech, vliv na platnost samotné transakční dokumentace (smluv o prodeji podniku, aktiv nebo akcií) a Komise může nařídit zpětné zrušení transakce, včetně např. odprodeje nabytých aktiv nebo podílů na obchodních společnostech.

Na co si dát pozor

  • Existuje mnoho typů transakcí, které mohou přestavovat spojení soutěžitelů podléhající povinnosti soutěžní notifikace (ať už Evropské komisi nebo národnímu soutěžnímu úřadu). V praxi se často setkáváme s tím, že strany v případě „malé“ transakce nesprávně vyhodnotí, že její oznámení, resp. povolení není nutné. Je ale třeba si uvědomit, že hlavním kritériem pro určení, zda transakce povinnosti notifikace a povolení ze strany příslušných soutěžních orgánů podléhá, je zásadně obrat zúčastněných podniků. Povinnost notifikovat transakci tak může existovat i v případě, že transakce je z hlediska soutěžního práva zcela bezproblémová.
  • Pozornost je třeba zvýšit při účasti velkých nadnárodních společností – takové transakce je nezbytné často notifikovat napříč hned několika jurisdikcemi (v některých případech může notifikace orgánům jednotlivých členských států EU nahradit jednotná notifikace Evropské komisi).
  • Ještě častěji se tato přehlédnutí týkají případů, kdy je zakládán společný podnik (joint venture) – v takovém případě je totiž zapotřebí počítat s obratem všech skupin podniků, které budou joint venture společně kontrolovat.
  • Bohužel, řada společností řeší soutěžně-právní aspekty transakce až v její pokročilé fázi (v některých případech dokonce vůbec), což nejen že zvyšuje riziko porušení pravidel hospodářské soutěže a výše uvedených důsledků s tím spojených, ale může také významně prodloužit transakční proces. Nemálo zamýšlených transakcí tak kvůli podcenění soutěžně-právního aspektu selže úplně. Naopak včasné právní posouzení a odpovídající časový plán jednotlivých transakčních kroků výrazně přispěje k úspěšnému završení transakce a minimalizaci rizik.