Dne 23. března 2016 schválila Poslanecká sněmovna ve třetím čtení návrh novely zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZTOPO“) předložený jako sněmovní tisk č. 304 (dále jen „Novela“).

Cílem Novely je zejména přehodnotit okruh trestných činů, za které může být právnická osoba trestně postižitelná. Novela navrhuje změnu ustanovení § 7 ZTOPO. Dosavadní koncepce výčtu trestných činu, za které lze právnickou osobu postihnout, se má změnit na koncepci negativního vymezení. To znamená, že pokud Novela nabude účinnosti, bude možné právnickou osobu postihnout za všechny trestné činy stanovené ve zvláštní části trestního zákoníku s výjimkou explicitně vyjmenovaných trestných činů v § 7 ZTOPO. Dle Novely mají být vyloučeny zejména trestné činy, jejichž skutková podstata buď spáchání činu právnickou osobou neumožňuje anebo trestné činy, jejichž skutková podstata je navázána na fyzickou osobu (pachatele) natolik, že lze jen obtížně konstruovat spáchání takového trestné činu v zájmu nebo v rámci činnosti právnické osoby. Novela dále navrhuje, aby účinnou lítostí nezanikla trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy:

  • pletichy v insolvenčním řízení;
  • porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku;
  • sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 3 nebo 4 trestního zákoníku;
  • pletichy při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b) nebo c) trestního zákoníku; a
  • pletichy při veřejné dražbě podle § 258 odst. 1 písm. b) nebo c) trestního zákoníku.

Současně Novela navrhuje rozšířit výčet trestných činů, za které lze postihnout zahraniční právnickou osobu bez ohledu na to, kde čin spá- chala tak, aby se koncepce více přiblížila úpravě v trestním zákoníku. Jde zejména o možnost postihnout zahraniční právnickou osobu za pravděpodobně ne zcela často se vyskytující trestné činy jako je mu- čení a jiné nelidské a kruté zacházení, násilí proti orgánu veřejné moci, apartheid a diskriminace skupiny lidí, válečná krutost apod.

Poslední z navrhovaných změn je vyloučení možnosti promlčení trestní odpovědnosti a výkonu trestu u trestných činů vyjmenovaných v ust. § 13 ZTOPO. Jedná se zejména o některé trestné činy proti lidskosti, míru a válečné trestné činy, dále pak trestné činy rozvracení republiky, teroristický útok a teror, pokud byly spáchány jako válečný zločin nebo zločin proti lidskosti dle předpisů mezinárodního práva.

Vládou ČR předložený návrh Novely byl schválen ve znění poslaneckých pozměňovacích návrhů, kterými došlo k zařazení trestného činu pomluvy mezi trestné činy, za které je právnická osoba trestně odpovědná a naopak k vyloučení odpovědnosti právnické osoby za trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku.V neposlední řadě došlo schválením pozměňovacího ná- vrhu k zúžení odpovědnosti právnické osoby za trestné činy pouze na případy, kdy trestný čin byl spáchán v zájmu nebo v rámci činnosti právnické osoby. Trestné činy spáchané jmé- nem právnické osoby tedy nadále nebudou trestnými činy spáchanými právnickou osobou, tedy právnická osoba za takové činy nebude trestně odpovědná. S touto změnou se pojí i úprava textace ust. § 8 ZTOPO, když pro přičitatelnost trestného činu právnické osobě může nově protiprávně jednat osoba, která má v právnické osobě vedoucí postavení, namísto předchozí úpravy, kdy stačilo pouze oprávnění takové osoby za právnickou osobu jednat nebo vykonávat rozhodující vliv, aniž by byla stanovena podmínka vedoucího postavení.

Ustanovení § 8 ZTOPO bylo dále doplněno o odstavec 5, který umožňuje právnické osobě zprostit se odpovědnosti za trestný čin, vynaložila-li veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby zabránila spáchání trestného činu osobami uvedenými v § 8 ZTOPO (tzn. zejména statutárními orgány, osobami vykonávajícími rozhodující vliv, zaměstnanci apod.).

Závěrem lze poukázat na zveřejněné statistky, ze kterých vyplývá, že od 1. ledna 2012 (tedy od počátku účinnosti novelizovaného zákona) do konce února 2014 bylo zahájeno trestní stíhání celkem proti 92 právnickým osobám.