(Stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 204/2015, ze dne 13. ledna 2016)

Nejvyšší soud se vyjádřil k následujícím aktuálním sporným bodům zákona o veřejných rejstřících a zákona o obchodních korporacích:

  • Společenská smlouva společnosti s ručením, která se nepodřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku, může i přesto využít některých nových institutů, tj. společnost může mít různé druhy podílů, vydat kmenové listy, společníci mohou vlastnit více podílů, atd. Okrajově Nejvyšší soud zároveň potvrdil, že se společnosti mohou i po 1. lednu 2016 podřídit zákonu o obchodních korporacích jako celku, protože dvouletá lhůta v zákoně stanovená je jen lhůtou pořádkovou.
  • Nepřipouští-li společenská smlouva společnosti s ručením omezeným vznik různých druhů podílů, údaj o druhu podílu se do obchodního rejstříku nezapisuje. Stejně tak nevydala-li společnost s ručením omezeným kmenové listy, údaj o tom, že nebyl vydán kmenový list, se do obchodního rejstříku nezapisuje.
  • Usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným o souhlasu s převodem podílu na osobu, která není společníkem, není usnesením, v jehož důsledku se mění společenská smlouva; nejde tudíž o rozhodnutí, které se musí osvědčovat veřejnou listinou.
  • Je-li zřizováno zástavní právo k podílu ve společnosti s ručením omezeným, který není představován kmenovým listem, musí být podpisy smluvních stran na zástavní smlouvě úředně ověřeny. Taktéž Nejvyšší soud potvrdil, že na smlouvě o převodu podílu jsou vyžadovány podpisy s úředním ověřením.
  • Statutárním ředitelem akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury může být i předseda její jednočlenné správní rady, jakož i člen kolektivní správní rady.