Dne 27. října 2015 předložila vláda Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 639 návrh zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.

Návrh si klade za cíl především jednoznačně definovat osobu poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí, dosáhnout toho pak chce sjednocením osoby poplatníka v osobě nabyvatele nemovité věci bez připuštění jiného ujednání mezi smluvními stranami.

Dalším cílem nové úpravy je pak vyřešit nejasnosti při určování povahy inženýrských sítí pro účely vymezení předmětu daně, spočívající v tom, zda se jedná o movité či nemovité věci. Dle návrhu má být předmětem daně z nabytí nemovitých věcí pouze úplatné nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona, která je částí inženýrské sítě, nebo spoluvlastnickému podílu na takové budově. Tato budova nebo spoluvlastnický podíl na ní se pak pro účely daně z nabytí nemovité věci budou považovat za nemovitou věc.

Významnou změnou má být i rozšíření okruhu případů nabytí nemovitých   věcí,    které    nebudou    předmětem    daně z nemovitých věcí. Oproti dřívější úpravě, která z předmětu daně  vylučovala  nabytí  vlastnického  práva  v  souvislosti s přeměnou obchodní korporace, nově nemá být předmětem daně ani nabytí vlastnického práva v souvislosti s přeměnou jakékoliv právnické osoby, tedy i těch, které nepodléhají režimu zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Navrhovaná změna je odůvodněna rovností zacházení se všemi právnickými osobami pro účely daně z nabytí nemovitých věcí. Naopak nově nemá být osvobozeno od daně nabytí nemovitých věcí v důsledku přeměny obchodní korporace převodem jmění na společníka.

Návrh zákona dále počítá s rozšířením výčtu osob osvobozených od daně z nabytí nemovitých věcí o územní samosprávné celky, a to na rozdíl od předchozí úpravy bez dalšího, a nově také o dobrovolné svazky obcí. Tato změna je mimo jiné reakcí na praxi založenou dosavadní právní úpravou, kdy při nabývání nemovitých věcí územními samosprávnými celky dochází pouze k neekonomickým přesunům finančních prostředků mezi jednotlivými částmi veřejných rozpočtů. Návrh by tak měl snížit administrativní zátěž a odlehčit rozpočtům územních samosprávných celků.

Významných změn má doznat také právní úprava určení sjednané ceny v případě směny nemovitých věcí. V takovém případě se pro účely určení sjednané ceny nebude přihlížet k hodnotě pozbývané nemovité věci za podmínek, že nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí a nabývací hodnotou není výlučně sjednaná cena. Toto ustanovení pak míří zejména na případy, kdy jedna smluvní strana v rámci směny poskytuje druhé smluvní straně také doplatek, v tom případě se sjednaná cena bude rovnat výši takového peněžního plnění.

Účinnost zákona se navrhuje na den 1. dubna 2016.