V naší právní praxi jsme se nedávno setkali s případem, kdy příjemci dotace (v tomto případě v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost – OP VK) byl vyměřen nemalý odvod za porušení rozpočtové kázně v důsledku porušení práv duševního vlastnictví spočívající v nesprávném, resp. nedostatečném citování výňatků děl jiných autorů převzatých (užitých) příjemcem dotace v rámci projektu ve svých výukových materiálech pro vzdělávací semináře.

Vzhledem k tomu, že uvedené úskalí se může týkat relativně širokého spektra subjektů v postavení příjemců dotace (a to především Strukturálních fondů EU, popřípadě v současnosti Evropských strukturálních a investičních fondů), včetně výzkumných a vzdělávacích institucí, dovolujeme si na něj upozornit a alespoň stručně jej zde rozebrat, v naději, že tím napomůžeme předcházet vzniku nezpůsobilých výdajů a dalších sankcí, zejména v podobě odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně.

Ve shora zmíněném případě bylo příjemcem dotace školské zařízení pro zájmové vzdělávání, které na svou činnost získávalo prostředky mj. právě z projektů. V rámci jednoho z projektů OP VK, jehož účelem bylo kromě jiného vzdělávání občanů v oblasti finanční gramotnosti a základů podnikání mj. prostřednictvím vzdělávacích seminářů, příjemce dotace připravil skripta pro vzdělávací semináře. Tato skripta však z důvodu nedodržení citačních norem nebyla uznána poskytovatelem dotace jako výstup z projektu, nýbrž byla označena za plagiát, v důsledku čehož došlo k nižší míře naplnění hodnoty monitorovacího indikátoru počtu výstupů z projektu (nově vytvořených/inovovaných produktů). Příjemce dotace byl totiž podle stanovených dotačních podmínek mj. povinen využívat dotaci v souladu s právními předpisy (včetně autorského zákona), naplnit monitorovací indikátory a jejich naplňování průběžně sledovat v rámci monitorování realizace projektu a vykazovat v monitorovacích zprávách, přičemž jejich nedodržení je sankcionovatelné.

Konkrétně se dle zjištění poskytovatele dotace z administrativní kontroly monitorovací zprávy a věcné kontroly výstupů projektu dopustil příjemce dotace pochybení tím, že do textu skript výslovně překopíroval celé části děl jiných autorů, aniž by na ně náležitě odkázal (odkazy na citované zdroje zcela chyběly nebo nebyly kompletní, popř. nebyly uvedeny přímo v textu, nýbrž zařazeny jen do celkového seznamu zdrojů v závěru skript atp.). Příjemce tak při zpracování výstupů projektu - textů skript pro vzdělávací semináře - nedodržel citační normu ČNS ISO 690,[1] která sice připouští v odůvodněné míře využití autorských děl jiných autorů ve svém materiálu, avšak tato díla je nutno ve vlastním materiálu řádně citovat (bibliografická citace má jednoznačně identifikovat citovaný dokument), a porušil ust. § 31 odst. 1 písm. a) autorského zákona (č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).[2]

Příjemce dotace na svou obranu uváděl zejména následující: Cílem projektu bylo vzdělávat občany v malých obcích ve vybraných tématech, poskytnout jim přímou pomoc při hledání zaměstnání a uplatnění na trhu práce. To se dařilo a účastníci si semináře (lektory, obsah i skripta) chválili. Skripta nebyla široce publikována, nýbrž byla jen podpůrným materiálem, doplňkem ke znalostem a dovednostem nabytým v rámci jednotlivých seminářů, na kterých byl projekt postaven. Příjemce - aniž by tušil, že se tím může dopustit pochybení – citace ze skript vypustil, neboť i s ohledem na zpětnou vazbu od účastníků seminářů usiloval, po vzoru některých školních učebnic, o co nejjednodušší podobu skript. Příjemce tím sledoval, aby skripta byla jednoduchá, s jasným a konkrétním textem a snadno srozumitelná pro cílovou skupinu, kterou tvořili povětšinou nezaměstnaní, mající jen základní vzdělání či učňovský list, a aby tak odpovídala jejich schopnostem a potřebám. Změť odkazů a citací by pro účastníky seminářů byla spíše matoucí.

Argumentace příjemce dotace však nebyla úspěšná. Příjemci dotace nebylo nic platné ani to, že posléze, po výtkách ze strany poskytovatele dotace, skripta doplnil o náležité citace. Poskytovatel dotace neuznal ani opravenou verzi skript, jelikož vznikla až po ukončení realizace projektu a nemohla tak vyhovět dotační podmínce, že příjemce dotace musí všechny nově vytvořené výstupy předat poskytovateli dotace nejpozději spolu se závěrečnou monitorovací zprávou.

Poskytovatel dotace proto zaujal konečné stanovisko, že v důsledku nenaplnění monitorovacích indikátorů se jedná o nezpůsobilý výdaj, resp. podezření na porušení rozpočtové kázně dle ust. § 44 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, a věc předal k dalšímu šetření na příslušný finanční úřad. Ten jeho podezření na porušení rozpočtové kázně (nenaplnění monitorovacích indikátorů, celkem o 22,3 %) potvrdil, přičemž za den porušení rozpočtové kázně označil datum ukončení realizace projektu, a byť konstatoval, že nedošlo k čerpání prostředků v rozporu s jejich účelem, vyměřil příjemci dotace odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 30 % celkové dotace, a to v rámci sankčního rozpětí (30 - 40 %) stanoveného v dotačních podmínkách za nenaplnění míry monitorovacích indikátorů celkem více jak o 15 a nejvýše o 50 %.

Závěrem lze podotknout, že ačkoliv se většina z projektů dotčeného příjemce dotace vydařila a stejný „šťastný“ osud mohl potkat i předmětný projekt v rámci OP VK, ukázalo se, že i zdánlivě banální pochybení příjemce dotace může vést k uložení odvodu ve výši téměř 1/3 celkové dotace. Zároveň může uvedené způsobit nejen zmaření jinak úspěšného projektu, majícího u cílové skupiny kladné ohlasy a viditelné výsledky, ale i mít pro dotčeného příjemce dotace až fatální (likvidační) důsledky, jakkoliv by byl na poli své působnosti jedinečný a nezastupitelný.